V mém osobním archivu jsem objevil fotku skupiny vojáků, kteří účinkovali v divadelní hře (název už ne a ne si vzpomenout) na scéně v sokolovně. Byli jsme to žáci Masarykovy měšťanské školy, posledního 3. ročníku.
Proč je to zajímavé?
Za našimi zády jde právě na obvyklou procházku sokolským areálem sám pan ministr, 1.starosta a bratr TJ SOKOL Dolní Roveň.
Pan František UDRŽAL byl v té době ministerským předsedou vlády Československé republiky a ministrem obrany. – A co si asi tak myslel, když míjel vojáky, kteří okupovali sokolovnu a okolí, o kterou se právě on zasloužil? Neříkal k tomu nic, jen zamyšlený procházel místy, které jsou ozdobou obce Dolní Roveň od roku 1932.
Vždy, když přijel z Prahy do své rodné obce, nikdy nezapomněl navštívit sokolský areál. Byl to statečný, oblíbený člověk a svými vzácnými vlastnostmi, byl příkladem nejen pro roveňáky, ale i pro široké okolí i celou naši vlast.
Náš slavný občan byl pravým demokratem, pro každého měl přátelské slovo, byl skromný. Nikdy se netěšil ochranou místních četníků, kteří ho střežili, to opravdu neviděl rád, a často se četníci museli ukrývat, aby neměl důvod k rozčilování se a k odmítání této péče.
Ve dnech vzpomínání vzniku naší sokolovny, která krášlí naši obec již 80 roků, není možné nevzpomenout na veškerou bohatou činnost nejen sokolskou – tělovýchovnou, ale i na kulturní, společenskou, sportovní míčové hry, stolní tenis, šachy, házenou, kopanou, turistiku, různé soutěže, akademie, plesy, divadla, koncerty. Veškeré sportovní a kulturní akce byly na tehdejší dobu skutečně obdivuhodné a příkladné pro všechny okolní obce. Málokteré se mohou pochlubit tak košatou činností.
Naše sokolovna vítala v každé době své obdivovatele a ve svých prostorách dokázala jim nabídnout zábavu, poučení, posilování dovedností a zdraví, pohostinnost.
A za to všechno si nejvíce zaslouží poděkování 1. starosta, bratr František Udržal. Pochopitelně, sám by na vše nestačil. U nás v Rovni, v každé době, byly tu velké řady dobrých sokolů všech věkových kategorií, kteří se podíleli na dosažených úspěších.
A proto všichni Ti sportovci, tělocvikáři, učitelé i absolventi všech škol v Rovni, obecní zastupitelé i správci budovy, zasluhují poděkování za vše, co dokázali pro sport a zviditelnění naší obce.
Myslím, že všechny sliby, které zazněly v projevech při slavnostním otevření sokolovny v roce 1932, byly určitě splněny.
Co si jen tedy přát? Vydržet v pilné sportovní činnosti a oslavit blížících se 100 let existence sokolovny.
„Kupředu – zpátky ni krok!“
Se sokolským „NAZDAR!“
Bohuslav Horák
(92 let, nejstarší žijící dlouholetý funkcionář SOKOLa Roveň)